Sociální média jsou odrazem dnešní doby, stejně jako trend pořizování si chlupatých mazlíčků v mnohem větším měřítku, než tomu bylo dříve. Zejména psi a komunikační sítě jsou provázaní velmi úzce. V nejnovějších poznatcích projektu britské televize BBC 3 se na tento fenomén komplexně zaměřili. Přečtěte si, jak moc nás ovlivňuje pozlátko internetu při volbě našeho nejlepšího přítele. Poškozují sociální sítě psy a náš vztah s nimi?

Koncem roku 2016 britská televizní stanice BBC 3 zveřejnila dokument, který mne donutil se zamyslet nad současným vztahem lidí nejenom k médiím, ale i ke zvířatům, která si pořizují a vytvářejí jim tzv. virtuální osobnost. Na základě pečlivě vytvořených a upravených fotografií a videí, které jsou “odměněny” velkým počtem lajků a komentářů, mnoho sledujících získá pocit, že právě tito hafani jsou pro ně tou pravou volbou. Ve spoustě případů je to však pouze špatné a unáhlené rozhodnutí…

injstagram_pes_hafster1Po směru hodinových ručiček: Gogoman, RemixthedogDenisTV , Jiffpom

Podle nejnovějších zjištění stoupl v Anglii v roce 2016 razantně prodej nejexponovanějších společenských plemen. V případě mopsů o 110% a francouzských buldočků dokonce o 554%. Tato společenská plemena jsou vděčným objektem různých vloggerů (lidé zviditelňující se natáčením videí, které následně prezentují na youtube), instagramových hvězdiček a lifestylových blogerů. Faktem je, že drtivá většina těchto rádobycelebrit nemá základní kynologické znalosti ani povědomí o psí etologii či výchově (čest výjimkám) a psa berou jako doplněk či kompenzaci určité deprivace.  V nejhorších případech pak jako marketingový prostředek k self-promotion a tím pádem i většímu zisku. Ne nadarmo se říká, že pokud je třeba prodat nějaký produkt, zvíře v reklamě je zaručený recept na úspěch.

Mohlo by vás zajímat:  Report: Prague Expo Dog 2016 fair

Princip takové reklamy je v podstatě velmi jednoduchý. V závislosti na zaměření cílové skupiny se vybere nekonfliktní a vzhledově ideální plemeno, většinou společenského typu (mops, francouzský buldoček, anglický buldok, čivava). Tyto rasy totiž v lidech vzbuzují pozitivní emoce, tudíž svou pozornost zaměří na prodávaný produkt. Ve více promyšlených spotech jsou používána tzv. “chytrá” plemena – border kolie, australský ovčák anebo dobře cvičitelný Jack Russel Teriér (tyto rasy jsou velmi pečlivě vybrané  – nemají téměř žádnou vnitrodruhovou agresi a jejich triky vždy pobaví. Z hlediska výcviku je skvělý i Německý ovčák, ovšem ten není tak trendy a mohou zde fungovat předsudky k rase – v médiích sem tam proběhne zpráva o napadení právě tímto plemenem, které bohužel někteří majitelé nezvládnou a pak to špatně dopadá). Pečlivý výběr maskota je velmi důležitý, protože záměrem je vzbudit v potenciálních zákaznících kladné emoce, které mají velký vliv na rozhodování. A právě cílová skupina sledující  populární “celebrity” sociálních médií se rozhoduje zejména na základě emocí, nikoliv zdravého úsudku.  To platí bez ohledu na národnost či rasovou příslušnost.

V České republice neexistuje žádná oficiální statistika, která by zahrnovala celkový prodej psů společenských plemen. Oficiální čísla dle plemenné knihy za rok 2016 ještě nejsou k dispozici.  Ve skutečnosti je přírůstek společenských plemen mnohem vyšší, neboť ve statistice psů s PP nefigurují prodeje z množíren a od množitelů. Bohužel předpokládám, že prodej plemenných kříženců (bezPP psů) je mnohem vyšší než jedinců s průkazem původu, vzhledem k počtu psů v naší zemi s porovnání s údaji plemenné knihy. Ne nadarmo se o naší zemi říká, že je to evropská továrna na psy.

Sociální média jsou úžasným prostředkem pro lidskou komunikaci, ovšem psům jako takovým mnohdy dělají medvědí službu. Rozhodnutí pořídit si psa by mělo být promyšlené, s přihlédnutím k možnostem a znalostem budoucího majitele. Nejsledovanější česká youtube videa a příspěvky na sociálních sítích však tuto skutečnost zcela opomíjejí, s vědomím faktu, že k finálnímu rozhodnutí nás vedou spíše emoce a sympatie (Pes v reklamě; Chytilová, Anna, 2010). Zatímco v uznávaných zahraničních médiích a celonárodních kampaních pro adopci účinkují známí herci a jiné celebrity, naše země má v tomto ohledu ještě co dohánět. Například americký prezident Barrack Obama veřejně prohlásil, že při rozhodování pořízení psa jeho rodina procházela nabídku útulků. Nakonec byl pořízen s ohledem na alergii  dcery portugalský vodní pes BO s PP, aby byla zaručena jistota plemene a jeho vlastností. I to však vyvolalo vlnu nevole, neboť veřejnost počítala s tím, že budoucí “První pes Ameriky” bude adoptovaný, což může dát příklad jiným zemím.

Mohlo by vás zajímat:  Report: Psí výlet na Jižní Moravu

V amerických pořadech a dokumentech o psech lze běžně vidět rady potenciálním zájemcům o psa, kterými je třeba se řídit pro dobro čtyřnohého miláčka i majitele. V Česko/Slovenském rybníčku má téměř milion shlédnutí video, které téměř všechny tyto zásady porušuje, a lze jej brát jako odstrašující případ:

Aneb všechno špatně..kde jen začít?

  1. Impulzivní výběr psa od množitele bez jakékoliv předchozí návštěvy a seznámení s prostředím, kde štěně a rodiče vyrůstají
  2. Psi společenského plemene zavření v malém venkovním prostoru (!), odkud se nedostanou na dvůr anebo do domu
  3. Štěně přineseno v ruce, bez jakékoliv ukázky interakce s matkou, ukázky pravých rodičů
  4. Vzhled štěněte neodpovídá minimální zákonné době odběru, tzn. 50 dnů od narození

Pokud by takové video známý vlogger publikoval ve více pokrokových západních zemích, ihned by se snesla na jeho hlavu kritika ze všech stran, musel by se veřejně omluvit a svou chybu napravit. U nás se zvedla pouze částečná vlna nevole, zejména od informovaných jedinců, kteří se v této problematice orientují. Každopádně toto video může být i užitečné, jako demonstrativní ukázka toho, jakým způsobem si psa opravdu nepořizovat.

Dalším trendem na sociálních sítích je přílišné polidšťování psů a zobrazování chybných metod výchovy a výcviku, které jsou následně odběrateli brány za standardní, a špatný vzorec se tak šíří dál. Pro ukázku není třeba chodit daleko. Stačí si přehrát jedno z nejznámějších videí od času 3:34 minut:

Fence je několikrát opakován povel a následně je odměněna za něco úplně jiného, než bylo vyžadováno. Pejsek je pak také několikrát instruován povelem, který ještě nemá zafixovaný namísto prvního rozkazu a případného následného navedení s vykonáním pomoci pamlsku anebo gesty rukou. Aneb ideální způsob, jak udělat psu v hlavě bordel. Naprosté nepochopení psího myšlení a etologie, které v důsledku psům škodí. No a když ještě odbočím od etologie, tvrzení že je nějaký pes čivava mini je samozřejmě nesmysl. Dle mezinárodní kynologické organizace FCI existuje pouze jeden standard čivavy, který je popsán na jejich oficiálních stránkách. A mini ani maxi tam samozřejmě nenajdete :)

Stylizování psů do nepřirozených póz je oblíbeným prvkem mnoha ostře sledovaných profilů. V rámci procesu, kdy je pes odměňován a celá aktivita je prováděna s mírou je to akceptovatelné. Pro tento blog tak vznikla spousta fotek, včetně titulky tohoto článku. Ovšem hranice mezi přijatelností a tím, co už je “přes čáru”, je mnoha oblíbeným hvězdám sociálních médií cizí. Připadne vám fotka z videa níže roztomilá? Nám tedy rozhodně ne, když pomyslíme na to, jaká případná zranění buldočkovi mohla vzniknout při neopatrné manipulaci. A také výraz psa mluví za vše. Zkuste si tipnout, zda je video oblíbené?

VýstřižekZdroj: Manny the Frenchie

Ruku v ruce s takovou stylizací jde idolizace psa, kdy se nejznámější psí hvězdy na sociálních sítích prezentují s notnou dávkou antropomorfismu, spící s batolaty v pečlivě naaranžovaných pozicích, oblečené jako děti, anebo v jiných nepřirozených situacích. Zapomíná se přitom, že pes je zvíře se svými typickými vlastnostmi i potřebami, není to mimino a vyžaduje tudíž odlišnou péči a přístup. Není divu, že majitelé ovlivněni rozšířeným zobrazením psů jako jedinců s lidskými vlastnostmi pak nesprávně předpokládají, že psi žárlí anebo rozumí, za co jsou trestáni s odstupem. Naprosté nepochopení faktu, že pes uvažuje jinak než člověk, a tak je k němu potřeba přistupovat, má za následek mnoho odložených psů v útulcích či v horších případech pokousání anebo jiné nehody. Sociální média zanechávají uživatelům jasnou zprávu – psi jsou skvělí (nejen) rodinní společníci, které by všichni měli zbožňovat a alespoň jednoho si pořídit. Přitom však zcela ignorují fakt, že takový záměr musí reflektovat skutečnost, že s pořízením čtyřnohého parťáka vzniká také nutnost rozumět psí etologii, základům výchovy a pochopení charakteru zvířete.

Stylizace_psaZdroj: funnypublic

Stylizace_psa2Zdroj: funnypublic

Samostatnou kapitolou jsou stupidní reklamy, které využívají (či spíše zneužívají?) psy k prodejnosti produktů. Excelují v nich zejména ty americké, kupříkladu reklama na Doritos, kde je zobrazen mops pojídající chipsy, které obsahují velké množství soli, kukuřice, glukózového sirupu a v neposlední řadě i zvýrazňovače chuti a  koření. Takže defakto složky, které psi vůbec nesmí a mohou jim způsobit vážné zdravotní problémy (nehledě na to, že taková “pochoutka” není vhodná ani pro lidi). Přestože z hlediska zdravého rozumu je reklama neetická, setkala se s vřelým přijetím od veřejnosti. Na následky u některých méně inteligentních majitelů psů raději ani nechci pomyslet…


V reklamách na Doritos jsou psi krmeni nevhodnou stravou

V rámci reklam se vrátím ještě k jednomu spotu, který běžel i u nás. Tím je reklama s “fantastickým venčením psů”, propagující nápoj Fanta, která se prostě nepovedla. Ačkoliv má více jak milion shlédnutí na youtube a je evidentně oblíbená, psům doslova škodí. Jednak podsouvá předpoklad, že venčení našich čtyřnohých miláčků je otrava, navíc podporuje nezdravý zvyk, kdy pes vychází ze dveří jako první. Ne, nemá to nic společného s dominancí, tady jde o bezpečnost našich parťáků. Pokud pejsek vstupuje do venkovního prostředí před páníčkem, musí nenadálé situace řešit on, přičemž správně by měl toto dělat majitel.

Hafster_Fanta_venceniTak takhle rozhodně ne! Reklama na Fantu.

Z výše uvedeného vyplývá, že sociální sítě opravdu dělají psům medvědí službu, anebo přímo škodí. Nic však není černobílé a je třeba zmínit i světlé stránky celé problematiky: díky sítím jako jsou Facebook, Instagram a další se do podvědomí uživatelů/majitelů psů dostávají i jinak hůře šiřitelné prospěšné informace: nabídky útulků, nové metody výchovy a výcviku či kauzy množíren a množitelů. Funguje zde tzv. sociální nákaza: Objevuje se tehdy, když lidé mění své chování jako následek sociální interakce s jinými ( Kislingerová Eva, Nový Ivan: Chování podniku v globalizujícím se prostředí; str.306). Můžeme tedy doufat v to, že i díky sociálním sítím se postupně změní současné nezdravé prostředí v některých oblastech soužití člověka se psem a díky tomu i vzájemný vztah s tímto úžasným tvorem? To ukáže budoucnost a je jen na nás, abychom na tom zapracovali.

Quo Vadis Social Media Canis? Díl 2.

Fanta_reklama_pes